|
Kůrovcová kalamita v NP Šumava
 Spory ohledně
řešení kůrovcové kalamity v Národním parku Šumava (dále jen NP Šumava),
které vzbuzují velké emoce a spory jak mezi odborníky, tak i laickou
veřejností a které vrcholí v posledních dnech protesty ekologických
aktivistů proti postupu vedení NP Šumava, zasahují již i nejvyšší patra
domácí politické scény a těší se tak i značnému mediálnímu zájmu. Jak
ukazuje aktuální bleskový průzkum společnosti SANEP, široká veřejnost,
která se o danou problematiku zajímá, společně s obyvateli Plzeňského a
Jihočeské kraje, do jejichž působnosti NP Šumava spadá, se většinově
shodují v podpoře radikálního postupu, který prosazuje ředitel NP Šumava
Jan Stráský. Ten se rozhodl pro zastavení alarmujícího šíření kůrovcové
kalamity, o níž se hovoří jako o tisícileté, zahájit okamžité kácení
napadených stromů, a to s následným osázením vykácených prostorů. Proti
těžbě napadených stromů v lesích u Modravy však protestují blokádou
těžby ekologičtí aktivisté, kteří společně s řadou odborníků požadují,
aby NP Šumava ponechal vše na přirozených přírodních procesech.
Většinová veřejnost se však domnívá, že by NP Šumava měl v kácení
pokračovat navzdory kritice, protestům a blokádám ekologických
aktivistů. Většina obyvatel ČR společně se samotnými obyvateli
Plzeňského a Jihočeského kraje se totiž domnívá, že poškozený les není
schopen žádoucí obnovy bez zásahu člověka, což je rovněž stanovisko i
řady odborníků, kteří se zabývají lesnictvím.
Stejně tak široká
veřejnost a obyvatelé Plzeňského a Jihočeského kraje nesouhlasí ani s
blokádou těžby ze strany ekologických aktivistů, ani s podáním trestního
oznámení na vedení NP Šumava, které připravuje Strana zelených v
souvislosti se zásahy proti kůrovci na Šumavě. Většinovou podporu široké
veřejnosti a obyvatel Plzeňského a Jihočeského kraje pak má rovněž
vysázení stromů v přirozené druhové skladbě na vykácených územích.
Většinový příklon k postupu NP Šumava proti kůrovcové kalamitě je dán
převažující celospolečenskou nedůvěrou vůči činnosti ekologických
aktivistů. Na druhou stranu se může veřejné mínění obrátit proti
rozsáhlé těžbě napadených stromů, pokud v souvislosti s těžbou vzniknou
případné aféry, které zpochybní samotný záměr prováděných
protikůrovcových opatření. Pokud však vše bude probíhat tak, jak
deklaruje ředitel NP Šumava Jan Stráský, tedy v duchu ochrany zdravých
porostů a obnovy napadených oblastí lýkožroutem smrkovým, pak je zřejmé,
že vedení NP Šumava může počítat s většinovou podporou veřejnosti, a to
včetně samotných obyvatel Jihočeského a Plzeňského kraje. Do jaké míry
se na veřejném mínění projeví i zapojení vrcholných politiků do sporů
kolem řešení kůrovcové kalamity na Šumavě je v tuto chvíli velkou
otázkou. Je však nepochybné, že v rámci krajských a senátních voleb,
které budou probíhat na podzim příštího roku, bude toto téma pro některé
politiky ústřední.
Exkluzivní bleskový internetový
on/off-line průzkum společnosti SANEP byl proveden ve dnech 29. července
– 1. srpna 2011 na vybrané skupině 5.701 otázaných, kteří představují
reprezentativní vzorek obyvatel ČR ve věku 18-69 let. Celkově se
průzkumu společnosti SANEP zúčastnilo v rámci respondentního panelu 200
tisíc registrovaných uživatelů 12.943 dotázaných. Reprezentativní vzorek
byl vybrán metodou kvótního výběru a odpovídá sociodemografickému
rozložení obyvatel ČR dle údajů Českého statistického úřadu. Statistická
chyba u uvedené skupiny obyvatel se pohybuje v rozmezí +-1,5%. Kontrola
daného vzorku byla provedena triangulační datovou metodou.
Více
jak dvě třetiny respondentů, kteří tvoří reprezentativní vzorek domácí
populace (66,5%), nevěří, že by lesní porost v Národním parku Šumava,
který se rozprostírá na území Plzeňského a Jihočeského kraje, byl
schopen sám odolat kůrovci. Tento názor, který je v přímém rozporu s
názory ekologických aktivistů, pak sdílí rovněž 72,9% obyvatel
Jihočeského kraje a 77,3% obyvatel kraje Plzeňského.
Většina
dotázaných (60,3%) se rovněž domnívá, že kůrovcem napadený les není bez
zásahu člověka schopen žádoucí obnovy. Stejný postoj jako vedení NP
Šumava má rovněž nadpoloviční většina obyvatel Jihočeského kraje (51,3%)
a 61,6% dotázaných z kraje Plzeňského.
S pokácením oslabených
stromů napadených kůrovcem v NP Šumava souhlasí 68,3% dotázaných. Z
respondentů, kteří pocházejí z Jihočeského kraje, pak s kácením souhlasí
72,9%. S kácením v NP Šumava rovněž souhlasí i výrazná většina (70,5%)
obyvatel kraje Plzeňského.
S aktuální blokádou ekologických
aktivistů, prostřednictvím které se snaží upozornit na svou kritiku
aktuálního počínání v NP Šumava, souhlasí pouze 17,7% dotázaných
respondentů. V Jihočeském kraji pak mají aktivisté podporu pouze 13,5%
respondentů a v Plzeňském kraji 14,3% dotázaných.
Vzhledem k
většinovému přesvědčení o správnosti aktuálního počínání vedení NP
Šumava není překvapující, že 66,4% dotázaných souhlasí s kácením lesního
porostu, a to navzdory pokračujícím protestům ekologických aktivistů.
Toto přesvědčení pak panuje i dle názoru 67,6% Jihočechů a 68,3%
respondentů z Plzeňského kraje.
Více jak čtyři pětiny domácí
populace (83%) souhlasí s tím, aby na vykácených místech byly opětovně
vysazeny stromy v přirozené druhové skladbě. Rozhodnutí vysázet na
vzniklých holinách (pasekách) opětovně stromy považuje za správné i
70,3% Jihočechů a 71,1% obyvatel Plzeňského kraje.
S
připravovaným trestním oznámením, jež v souvislosti s aktuálním
působením vedení NP Šumava hodlá podat Strana zelených, nesouhlasí více
jak dvě třetiny dotázaných (64,9%). V jednotlivých krajích, konkrétně v
Jihočeském, pak se záměrem zelených nesouhlasí 70,3% tamních obyvatel. S
připravovaným krokem Strany zelených nesouhlasí rovněž 72,5%
respondentů z Plzeňského kraje, v němž se NP Šumava také rozprostírá.
Více na www.sanep.cz
|
