Obec Nová Pec přeje všem svým občanům, návštěvníkům a partnerům krásné prožití Vánočních svátků a do nového roku hodně zdraví, optimismu, štěstí a osobních i pracovních úspěchů.
Dokumentace vlivů záměru "Regulační plán propojení Klápa - Hraničník na životní prostředí
Napsal Jakub Koželuh
Čtvrtek, 24 listopad 2011
Dle
§ 16 odst. 3 zákona 100/2001 Sb. O posuzování vlivů na životní prostředí a o
změně některých souvisejících zákonů (zákon o posuzování vlivů na životní
prostředí) ve znění pozdějších předpisů, zveřejňujeme informaci o dokumentaci.
Dokumentace
vlivů záměru „Regulační plán Propojení
Klápa – Hraničník“ na životní prostředí je uložena k nahlédnutí na
obecním úřadě v Nové Peci, Nové Chalupy 43, Nová Pec, 384 62.
Podle
§8 odst. 3 zákona může každý zaslat své písemné vyjádření k dokumentaci na
adresu: Krajský úřad – Jihočeský kraj, Odbor životního prostředí, zemědělství a
lesnictví, U Zimního stadionu 1952/2, 370 76 České Budějovice do 30 dnů ode dne zveřejnění informace o
dokumentaci na úřední desce dotčeného kraje.
Zastupitelstvo obce Nová Pec na svém zasedání dne 6.10.2011, schválilo program rozvoje vlastního bydlení občanů. Jde o souhrn pravidel, při jehož dodržení mohou občané Nové Pece koupit stavební parcelu v obci Nová Pec za 50,- Kč za metr čtvereční. Tato pravidla zamezují možnost spekulace s pozemky a jsou určena výhradně pro občany Obce Nová Pec.
Nyní již jsou připravovány první pozemky na prodej. Jsou zaměřovány geodetem a následně budou nabídnuty k prodeji v programu rozvoje vlastního bydlení občanů. Pozemky, které jsou nyní zpracovávány se nacházejí v lokalitě "U RYBNÍČKU" a v lokalitě "NA KOVÁRNĚ".
Spory ohledně
řešení kůrovcové kalamity v Národním parku Šumava (dále jen NP Šumava),
které vzbuzují velké emoce a spory jak mezi odborníky, tak i laickou
veřejností a které vrcholí v posledních dnech protesty ekologických
aktivistů proti postupu vedení NP Šumava, zasahují již i nejvyšší patra
domácí politické scény a těší se tak i značnému mediálnímu zájmu. Jak
ukazuje aktuální bleskový průzkum společnosti SANEP, široká veřejnost,
která se o danou problematiku zajímá, společně s obyvateli Plzeňského a
Jihočeské kraje, do jejichž působnosti NP Šumava spadá, se většinově
shodují v podpoře radikálního postupu, který prosazuje ředitel NP Šumava
Jan Stráský. Ten se rozhodl pro zastavení alarmujícího šíření kůrovcové
kalamity, o níž se hovoří jako o tisícileté, zahájit okamžité kácení
napadených stromů, a to s následným osázením vykácených prostorů. Proti
těžbě napadených stromů v lesích u Modravy však protestují blokádou
těžby ekologičtí aktivisté, kteří společně s řadou odborníků požadují,
aby NP Šumava ponechal vše na přirozených přírodních procesech.
Většinová veřejnost se však domnívá, že by NP Šumava měl v kácení
pokračovat navzdory kritice, protestům a blokádám ekologických
aktivistů. Většina obyvatel ČR společně se samotnými obyvateli
Plzeňského a Jihočeského kraje se totiž domnívá, že poškozený les není
schopen žádoucí obnovy bez zásahu člověka, což je rovněž stanovisko i
řady odborníků, kteří se zabývají lesnictvím.
Dopis Svazu obcí Národního parku Šumava představitelům české státní a politické moci a orgánům EU
Napsal Jakub Koželuh
Středa, 03 srpen 2011
V roce 1991 byl usnesením vlády České republiky č. 163 vyhlášen na
Šumavě národní park. Byl vyhlášen na území, které v minulosti prodělalo
jeden z nejtragičtějších lidských exodů v novodobé historii, aby v jiné
formě negativního dopadu na život šumavského člověka pokračoval dále.
Vysídlení českého obyvatelstva v roce 1938, vyhlášení Sudet, poválečný
odsun německého obyvatelstva, likvidace a vymazání z mapy Šumavy desítek
vesnic, likvidace škol, kostelů, hřbitovů, likvidace kultury - dílo
člověka, které bylo dovršeno nejhrůznější stavbou - železnou oponou.
Šumava se tak stala, díky elektrickému plotu z ostnatých drátů, symbolem
realizace znalostí získaných ve fašistických koncentračních táborech a
sovětských gulazích. Na těchto základech vznikl nejhrůznější šumavský
paradox současnosti, kdy jsou dopady železné opony některými odbornými,
politickými a fundamentalistickými ekologickými strukturami oslavovány
jako pozitivní vliv, kterým došlo k vylidnění Šumavy, likvidaci
kulturních hodnot a údajnému snížené péče o lesní ekosystémy. To vše je
těmito skupinami prezentováno jako dobrý základ pro vyhlášení
šumavského národního parku. V současnosti prodělává Šumava a její
obyvatelstvo úmyslnou kůrovcovou kalamitu tisíciletí, jejímž výsledkem
jsou významné negativní změny přírodního prostředí s přímým negativním
dopadem na změnu kulturní krajiny, což má ve svém důsledku řadu
negativních dopadů na socioekonomické prostředí nejen uvnitř hranic
Národního parku Šumava, ale i na jeho široké okolí.
